Draft:Třetí místo

thumb|300x300px| Toto holičství v Brazílii je příkladem třetího místa. V mnoha kultůrách jsou holičství a kosmetické salony tradičními oblastmi, kde se lidé scházejí odděleně od práce nebo domova. V sociologii koncept třetího místa rozděluje prostor, ve kterém lidé tráví čas na tři kategorie. Sféru domova ("první místo"), sféru pracovní ("druhé místo") a právě třetí místo, které je základnou neformálního veřejného života, a jehož hlavní funkcí je socializace, dobrovolné setkávání a komunikace lidí. Příklady třetího místa jsou kosteli, kavárny, bary, kluby, komunitní centra, veřejné knihovny, posilovny, knihkupectví, hackerspace, parky, divadla a operní domy. V knize The Great Good Place (1989), Ray Oldenburg argumentuje, že třetí místa jsou důležitá pro občanskou společnost, demokracii a, občanskou angažovanost a k vytvoření pocitu spojení s místem.

Robert Putnam mluvil o problémech spojených s třetím místem, bez použití termínu v knize Bowling Alone: America's Declining Social Capital (1995, 2000).

Oldenburgy vlastnosti

Oldenburg říká, že něčí "první misto" je jejich domov a lidí s kterými žijou. Druhé místo je pracoviště - kde lide mohou strávit nejvíce času. Třetí místa jsou pak "záchytné body" komunitního života a usnadňují a podporují širší, více kreativní interakce. Jinými slovy, "vaše třetí místo je místo, kde relaxujite na veřejnosti, kde můžete podkat známé tváře a poznat nové lidi"

Další odborníci shrnuli Oldenburgův pohled třetích míst osmi vlastnostmi:

Neutrální místo

Lidé nemají povinnost na třetím místě být. Nejsou k místu spojeni finančně, politicky, legálně ani jinak a mohou svobodně přijít a odejít jak chtějí.

Srovnávání

Třetí místa nedávají žádný extra důraz na pozici individuálních lidí ve společnosti. Socioekonomický statu neni vůbec důležitý, což podporuje pocit pospolitosti mezi lidmi. Neexistují prerekvizity a požadavky, které by zakazovaly lidem využívat třetí místa.

Konverzace je hlavní aktivitou

Hravé a veselé konverzace jsou hlavním cílem aktivit na třetích místech, ale neni potřeba aby to byla jediná aktivita. Konverzace je většinou odlehčená a humorná; hravost v dobrém duchu a důvtip jsou vysoce ceněny.

Dostupnost a akomodace

Třetí místa musí být otevřená a dostupná pro ty, kteří je chtějí využít. Musejí se také postarat o potřeby jejich učastníků.

Reguláční účastníci (Štamgasti)

Třetí místa často udrčují skupinu častích návštěvníků, kteří pomáhají přidat místu tón a pomáhají nastavit náladu a vlastnosti místa.Také přitahují nové účastníky a pomáhají jim cítit se vítaní.

Nízký profil

Třetí místa jsou charakteristicky blahodárná. Chybí jim velkolepost a extravagance a mají příjemný pocit. Nejsou snobská a domýšlivá, a akceptují všechny typy lidí z různých oblastí života.

Nálada je hravá

Tón konverzace na třetích místech nikdy neni poznamenaný napětím nebo nepřátelstvím Místo toho mají hravou atmosféru, kde chytré konverzace a žertování neni jen časté, ale je i vysoce ceněno.

Dům mimo domov

Účastníci třetích míst často mají pozitivní pocity podobné těm co mají doma. Pocit toho, že místo je jejich součástí a nabírají tam energii.

Typy

[[Soubor:Jongensbinnenplaats_nu.jpg|thumb|Lidé sedící u stolů na Jongensbinnenplaats v Amsterdamské Muzeum vAmsterdamu, Nizozemsko]] [[Soubor:Yoyogi_Park_5_30_weekend_after_state_of_emergency_lifted_in_Tokyo_(49952811147).jpg|thumb|Několik skupinek lidí v Yoyogi Parku v Šibuya, Tokio, Japonsko]] [[Soubor:CoffeeShopSG.JPG|thumb|Venkovní kopi tiam (typ kavárny) n Bendemeer, Singapur]] [[Soubor:Bowling_in_North_Korea.jpg|thumb|Kuželky v Pchjongjang, Severní Korea]] Jedná z kritérii třetích míst, podle Jeffres et al. (2009), je že "nabízí úlevu od stresu od každodenních tlaků jak z domova tak z práce. Poskytuje pocit inkluze a sounáležitosti spojených s zúčastněným se skupinových sociálních aktivit, bez neohebnosti byrokracie nebo exkluzivnosti klubů či členských organizací.".

V jejich výzkumech bylo popsáno mnoho druhů prostředí jako možná třetí místa. Ty obsahovaly komunitní centra jako jsou domovy důchodců; obchodní centra (jako kavárny, supermarkety, a kaděřnictví); nábožesnká místa; školy; venkovní místa (parky, sousedské večírky); a různá media jako World Wide Web a noviny.

Oldenberg pozoroval, že i přestože hodně třetích místech jako například parky nejsou placené, tak třetí místa často bývají komerční. Ovšem, Oldenberg zdůrazňoval, že řetězové podniky vedené většími korporacemi jsou horší třetí místa jak lokální, independentně vlastněné podniky jelikož větší firmy odklání peníze pryč od lokálních komunit.

Koncept třetích míst byl vybrán řadou menších podniků, použit ve jméně různých lokálních kaváren a je často citován uvnitř literatury územního plánování ohledně řešení vývoje komunitou orientovaných podniků a veřejných prostor.

Popularizace třetích míst vedla k tomu, že několik coworking míst jej použila jako základ jejich vzhled interiéru.